Od roku 1999 je obec členem sdružení obcí Integro a od roku 2001 vlastní svůj prapor a znak.
Obec Libčeves získala znak a všechny další náležitosti,které patří k heraldice obce. Dekret o schválení znaku byl předán starostovi obce Libčeves předsedou parlamentu panem Václavem Klausem 7.5.2001 při slavnostním ceremoniálu v budově Parlamentu České republiky.
Z historie obce
Na tomto místě nebude podána úplná historie obce.Jsou zde uvedeny jen takové skutečnosti,které mají pro vytvoření obecního znaku podstatný význam.
Obec je poprvé připomínána v roce 1251 v přídomku šlechtice Protivce z Libčevsi.Starobylost vsi potvrzuje i zdejší kostel zasvěcený Stětí sv.Jana Křtitele,který je ve své nejstarší části románský.Stavebně-historický průzkum zařadil nejstarší část kostela,tj. věž a loď do let 1220 – 1230.Datovací pomůckou se stalo románské tvarosloví jižního portálu.Dodnes stojící kostel je svědkem historie obce,která je starší než dosud existující písemné prameny.
Ves ležela na křížení důležitých cest spojujících širokou oblast dolního Poohří a Litoměřicka s městy Louny, Mostem a Bílinou.Uvedené cesty byly součástí širší sítě obchodních dálkových komunikací překračujících pohraniční hvozdy a umožňující oboustranný tok zboží.Větvení cest u Libčevsi je sice připomínána až v roce 1390,ale lze předpokládat,že stála mnohem dříve.
Historické počátky vsi jsou spojeny s významným českým rodem pánů ze Žirotína.Tento šlechtický rod pocházel z Lounska a psal se po hradu nedaleko Panenského Týnce (nezaměňovat s moravskými pány ze Žerotína ).S nimi jsou spojovány například počátky královského města Loun a je pravděpodobné, že oni byli lokátory jeho nového založení v dnešní poloze.Po pánech ze Žirotína se v držení vsi připomíná Pěšík z Minic (1390) a jeho synové.Ti v roce 1433 prodali ves husitskému hejtmanovi Václavu Cardovi z Petrovic,držiteli města Úštěk na Litoměřicku.Po roce 1470 držela ves jeho dcera Kateřina a spolu s ní syn Václav z Vartenberka.Ten zemřel v roce 1483 bez dědiců a vše připadlo králi jako odúmrť.
Na počátku 16.století drželi Libčeves páni z Vřesovic.V roce 1523 se zde připomíná Jiřík z Vřesovic.V době předbělohorské zaujímali Vřesovicové, kteří byli držiteli velkého území Teplicka s hradem Doubravskou horou,Českého středohoří s hradem Kostomlaty a dolního Poohří s tvrzí v Brozanech, významné postavení v rámci šlechtické obce.Přes několik epizodních držitelů se Libčeveský statek stále vracel do jejich držení.V roce 1642 byl zadlužený majetek Viléma z Vřesovic prodán Kryštofovi Ferdinandovi z Lobkowicz,který Libčeves připojil k panství Bílina.Později se Bílinské panství dostalo sňatkem do držení knížecí linie Lobkowiczů, kteří sídlíli v Roudnici nad Labem.V rukou rodu zůstala Libčeves až do pozemkové reformy v roce 1924.
O jménu obce Libčeves
Jméno obce prošlo následujícím historickým vývojem: Lubschenecz,Lubschevez (1295),Lybcziewes (1352), Libczewess (1385), in Libczewsy (1437), z Libčevsi (1510),na Libčovsi (1523),Libcziowes (1596), na Libčovsi (1615),auf Liebshausen (1656),Liebshausen,Libcžowes (1787),Liebshausen,Libschhausen,Lybssowes,Lybčowes (1833),Libčeves,Liebshausen (1900).
Význam názvu obce jazykovědci vykládají odvozením od staročeského osobního jména
L´ubek – Libek – Libkova ves – Libčeves.Německá podoba jména byla utvořena z českého jména tak,že k jeho začátku byl připojen druhý člen –hausen,obvyklý u mnoha německých místních jmen. Z etymologického výkladu je zřejmé,že vytvoření tzv.mluvícího znaku je možné.
O sv.Janu Křtileli
Byl synem Zachariáše a Alžběty. Je považován za předchůdce Páně.Žil na poušti a kázal křest pokání. V řece Jordánu pokřtil i Ježíše a označil ho názvem „Beránek Boží“.Předpověděl jeho ukřižování.Nakonec byl uvězněn Herodem Antipou,kterému vytýkal jeho cizoložný vztah ke královně Herodiadě.Na přání jeho dcery Salome byl sťat mečem.Bývá zobrazován,jako asketický muž vysoké vyhublé postavy,oděný v kůži nebo jen bederní rouškou. Jeho hlavním atributem je dlouhá rákosová hůl ukončená křížem a beránek.Samotný akt stětí je v ikonografii symbolizován uťatou hlavou světce,ležící na míse (např. ve znaku města Teplice a dalších).
O erbech některých majitelů obce Libčeves
Páni ze Žirotína jsou nejstaršími šlechtickými držiteli obce, které lze spojit s rodovým erbem.Žirotínové patří k velké skupině českých šlechtických rodů, kteří měli ve znaku orlici.Na rozdíl například od Kolowratů,kteří měli orlici stříbro-červeně polcenou, byla žirotínská orlice černá s červeným jazykem a se zlatou zbrojí a pružinou na prsou.Její zvláštností je,že je položena do štítu kosmo.Díky historickým okolnostem se tato orlice dostala v polovině 15. století natrvalo do znaku pánů z Lobkowicz.Rodovým znakem Lobkowiczů byl stříbrný štít s červenou hlavou štítu.Součástí rodových znaků jsou tzv. klenoty,které se umísťovali na přilbice. Klenotem lobkowiczkého znaku byl z korunky vyrůstající červený obrácený klobouk a v něm zasunuté stříbrné pštrosí pero.Později,když byli Lobkowiczové v knížecím stavu,byl jejich složitý znak pokládán na knížecí plášť podšitý hermelínem.K dalším významným držitelům Libčevsi patřili Vřesovicové z Vřesovic.Ti užívali v modrém štítě zlatý stoupající půlměsíc.
Popis znaku obce Libčeves
Znak obce Libčeves lze popsat následujícím způsobem: ve stříbrném štítě s červenou hlavou,ve které je vodorovně stříbrný meč se zlatou křížovou záštitou a rukovětí,kosmo černá orlice s červeným jazykem a zlatým perizoniem a zbrojí.Černá orlice pánů ze Žirotína symbolizuje nejstarší heraldicky zobrazitelné dějiny obce.Stříbrný štít s červenou hlavou je zároveň rodovým erbem pánů a později knížat z Lobkowicz,kteří byli posledními šlechtickými držiteli zdejšího statku.Součástí jejich znaku byla i žirotínská orlice.Takto jsou symbolicky vyjádřeny celé dějiny obce.Meč v hlavě štítu,stejně jako hlava štítu samotná se v další rovině výkladu významu užitých znakových figur vztahuje k zasvěcení místního kostela Stětí sv.Jana Křtitele.Meč,kterým byl sv.Jan Křtitel sťat a je položen do heraldické „hlavy štítu“,která tak symbolizuje skutečnou světcovu uťatou hlavu.